Historie pražských přívozů

Tradiční komunikační překážkou v pražské aglomeraci bývala vždy řeka Vltava. Není tak divu, že z důvodu nezbytnosti cest z jednoho břehu na druhý již před staletími vznikl zajímavý druh hromadné veřejné dopravy - přívoz. Vznik přívozů v Praze předpokládáme souběžně se vznikem městského osídlení na obchodních stezkách.

Funkcí přívozu je propojit konce pěších nebo vozových komunikací překřížených vodním tokem a doplnit přemostění na nízké úrovni nábřeží. Kolem Vltavy panoval čilý ruch rekreační i pracovní a propojení tímto způsobem bylo logické a nezbytné. Praha měla proto řadu přívozů od nejstarších dob. Právo provozovat přívoz bylo vždy velmi ceněné a o tuto živnost vždy býval velký zájem. Víme také, že v roce 1222 vlastnila Vyšehradská kapitula obec Podolí s dvorem a právem přívozu.

V moderní době (od 50. let 19. století) přívozy byly buď soukromým majetkem nebo vlastnictvím obcí. Obecní přívozy byly provozovány buď přímo v režii příslušné obce nebo byly pronajímány jednotlivcům. Někteří dokonce provozovali více přívozů. Například jistý Jan Pašek provozoval počátkem století přívoz v Záběhlicích (dnes součást Zbraslavi) a také přívoz karlínský a v roce 1909 také zabezpečoval dočasně převoznické služby při opravě mostů přes Štvanici. Jiný soukromník, holešovický rybář Karel Vaňha (a otec slavného pražského rybího restauratéra Jindřicha Vaňhy), provozoval ke své rybářské živnosti také dva přívozy holešovické. Na počátku 20. století provozovaly obecní přívozy například Modřany, Hodkovičky, Podolí, Praha a Bohnice.

Ojediněle přívozy provozovaly jiné instituce, např. Knížecí hospodářské ředitelství na Zbraslavi nebo Zemský výbor pro Království české. Většinu přívozů provozoval po roce 1949 komunální podnik Lázeňská a rekreační služba, od roku 1959 Kadeřnické a lázeňské služby hl. m. Prahy a po roce 1965 Pražské lázně. I takové začlenění přívozu svědčí o náhledu nadřízených orgánů na tento dopravní prostředek. Je zajímavé, že i v období socialismu se zachovaly soukromé přívozy. Povolení k jejich provozování vystavoval příslušný obvodní národní výbor.

V místech, kde byla doprava přívozy nejintenzivnější, byly později celkem logicky postaveny mosty, které je nahradily. Praha jich má dnes na svém území celkem 18. Hlavní období rušení přívozů nastalo po roce 1948, kdy došlo k postupnému úbytku drobných živností v okolí řeky a také odlivu návštěvnosti. Pražané začali hledat jiná místa k rekreaci. Poslední přívoz v centru Prahy propojoval břehy Vltavy u Občanské plovárny a vydržel do roku 1950. Mezi nejdéle přežívající patřil přívoz Sedlec-Zámky, jenž zanikl až na počátku 90. let. Tehdy, při tzv. malé privatizaci, o jeho provozování neměl nikdo zájem.

Svoji roli hraje především významný rozvoj městské hromadné dopravy i individuální automobilové dopravy  a v neposlední řadě i značná finanční neatraktivnost přívozů pro jejich provozovatele. Některé z přívozů byly v posledním období své existence dokonce provozovány zdarma. Podle dosavadních poznatků na území dnešní Prahy na Vltavě existovalo téměř 50 přívozů.

Teprve díky novodobému zahrnutí přívozů do dotované hromadné dopravy se mohou Pražané od roce 2005 opět svézt přes řeku Vltavu.